Jak si kontrolovat své potápěčské vybavení a jak se o něj starat jste se většinou naučili v základním potápěčském kurzu. Víte, že je doporučeno pravidelně kontrolovat řemínky masky a ploutví a při první známce opotřebení je vyměnit. To samé platí pro náustky šnorchlu i automatiky, rovněž i pro všechny těsnící o kroužky.

Nepoškozenost lícnice masky se dá zkontrolovat stejně, jako když zkoušíte, zda vám maska dobře padne na obličej, tedy nasajete nosem, uděláte v ní podtlak a vyzkoušíte, že těsní.

U kompenzátoru vztlaku stačí vyzkoušet, že nafouknutý drží a neztrácí objem. Pravidelná údržba mechanismu inflátoru (čištění a výměna o kroužků) zase předejde situaci, že se vám pod vodou samovolně začne dofukovat BCD. Občas (jednou za rok) zkontrolujte, že vrapová hadice inflátoru nemá nikde dírku. Ta se totiž umí rychle proměnit ve velkou díru. A velkou dírou ztratíte kontrolu vztlaku pod vodou fakt rychle.

Také asi víte, že svou potápěčskou automatiku byste měli nechat pravidelně servisovat jendou ročně, popř. po cca 80 ponorech. Někdo se tím doporučením řídí, jiný počká, až se projeví nějaká závada. Za zmínku také jistě stojí, že odborný servis potápěčské automatiky se týká pouze prvního a druhého stupně. Popřípadě výměny viditelně poškozených náustků. Servis manometrů a hadic se nedělá. Je to spotřební materiál, za jehož pravidelnou údržbu a výměnu zodpovídá majitel. Manometr vám při dobrém zacházení vydrží roky, někdy i desetiletí, ale preventivní výměnu hadic (středotlakých a vysokotlakých) doporučuji tak jednou za 3 – 4 roky. I když nikde nebublá.

Potápěčská láhev by měla procházet dvojí kontrolou. Je to vysokotlaké zařízení a ze zákona musí být (v ČR jednou za pět let) otestována a datum hydrostatické tlakové zkoušky je na ní pak vyraženo. Kromě toho se doporučuje jednou ročně nechat láhev vizuálně zkontrolovat (její vnitřek) technikem a v případě rzi, vlhkosti, oleje nebo jiného nepořádku jí nechat vyčistit.

Kromě všech doporučených a předepsaných kontrol a testů je však moudré výstroj vizuálně kontrolovat i v období mezi těmito předepsanými/doporučenými kontrolami.

Dnes jsem si všiml na jedné z našich láhví (20 let stará ocelová láhev s 18 měsíci od poslední hydrostatické kontroly a čištění), nepatrné linky rzi na rozmezí mezi botkou láhve a jejím tělem.

Nedalo mi to, tak jsem botku sundal a poměrně dost překvapen zjistil, že díky zbytku ochranné síťky a tím pádem trvale přítomné vlhkosti pod botkou, je láhev v dolní čtvrtině totálně orezlá. Loupalo se to z ní, jak když Jeníček s Mařenkou loupou perníček. V některých místech odhaduji úbytek materiálu na několik milimetrů. To je při běžné tloušťce stěny ocelové láhve (méně než 5 mm) znepokojivě velký úbytek materiálu. Láhev jsem okamžitě vypustil a tak nějak nebudu zkoušet, jestli ještě ty 3,5 roku do příští tlakové zkoušky vydrží.

Co z toho plyne?

Nespoléhejte jen na doporučené a předepsané intervaly servisu své potápěčské výstroje, ale občas věnujte čas detailní vizuální kontrole a při jakékoli pochybnosti se obraťte na své potápěčské centrum a odborného technika, může vám to zachránit život.

Ani nechci domýšlet, co by se stalo, kdybych si té rzi pod botkou láhve třeba další rok nevšiml a vesele jí plnil/vozil autem/potápěl se s ní.